V grafice, např. u reklamních letáků či firemních brožur, se vyplatí nemít strach z prázdného místa. Tento prostor vám může prospět.
Prázdné místo není v grafice proto, že do něj není co dát. Jeho význam je mnohem větší. Pomáhá nám totiž lépe se soustředit a přemýšlet.
Horror vacui (lat.) - děs před prázdnotou. (Ottův slovník naučný)
[Výslovnost: horor vákuí]
Co je to ta „prázdnota”
Když se podíváme do Wikipedie, zjistíme, že „prázdnota” je základem, který zprostředkovává vše ostatní. V buddhismu se jedná o nejspíše nejméně pochopené slovo, kterému těžko porozumí i samotní buddhisté. Podle prvních překladatelů sanskrtských a tibetských buddhistických textů se prázdnota totiž vnímala jako nicota. Pokud ve skutečnosti ale buddhisté mluví o prázdnotě, mají na mysli spíše neomezený potenciál pro cokoliv.
Bílý nebo také prázdný prostor řešil už v 15. století i renesanční malíř Leonardo da Vinci, který řekl: „Jednoduchost je nejvyšší sofistikovanost.“ Z jeho pohledu se tak jedná vlastně o největší možnou míru propracovanosti.
Další velký muž, Steve Jobs, měl na tuto problematiku podobný názor.
„Jednoduchost může být těžší než komplexnost. Musíte se hodně snažit, abyste získali čistou mysl a mohli vytvořit jednoduchost.“
To znamená, že vytvoření čisté plochy není tak snadné, jak by se mohlo zdát.
Dokonalost spočívá v jednoduchosti
Jak si řekneme dále, prázdnému místu se říká i negativní prostor. V grafice je ale toto slovní spojení zavádějící, protože design v grafice, fotografii, ale také v umění - jako je malířství nebo sochařství a i v architektuře - klade na volný prostor velký význam. Negativní a pozitivní prostor vytváří základ umělecké kompozice.
Kompozice v reklamním prospektu
Pozitivní tvar, což představuje zobrazovanou postavu nebo předmět, zaujímá pozitivní prostor. Na něj se má člověk soustředit.
Plocha okolo tohoto pozitivního prostoru vyváří pozadí – to označujeme jako negativní prostor. Slouží pro dokreslení atmosféry a dotváří výslednou scénu. Negativní prostor v grafice představuje části, které oddělují jednotlivé plochy. Příkladem může být zarovnání obrázků, okraje stránek, odsazení, typografie nebo také řádkování.
Význam prázdného prostoru
Prázdný prostor přitom může mít obrovský význam. Upozorní na důležité sdělení, prvky a podobně. Krásným příkladem je hlavní stránka google.com. Nenajde na ní prakticky nic jiného než vyhledávací pole a nad ním obrázek s logem. Právě ten obrázek vždy přitáhne pozornost, protože mívá vtip a určité téma.
Jiným případem může být třeba web společnosti Apple, apple.com kdy se na hlavní stránce objevuje velmi málo textu a obrázek. Zato má obojí velkou vypovídací schopnost.
Minimalistický styl a čistý design
Často se tento minimalistický styl také navíc spojuje s dojmem luxusu. Čistý design je v poslední době velmi vyhledávaný. Je lépe čitelný a estetický. Nahuštění textu a obrázků vyvolává stísněné pocity a hůře se v něm orientuje.
Když se rozhodnete pro minimalistický a čistý vzhled letáku nebo inzerce, zdůrazňujete určité věci a kromě toho můžete oslovit vzdělanější a bohatší publikum, pokud touží po luxusu.
Podobně je tomu třeba u výkladních skříní. Pokud jsou velmi zaplněné, působí levně. Jestliže je ale ve výloze několik málo vhodně umístěných předmětů, hned se dojem mění a kolemjdoucí posuzuje zboží jako luxusnější. Na druhou stranu to může vyvolávat dojem, že se jedná o dražší a hůře dostupné výrobky.
Vhodnou kombinací pozitivního a negativního prostoru se daří podat informace mnohem lépe.
Horror vacui
Když se designér rozhodne pro volné místo, má tento prostor svůj velký význam a není třeba ho zbytečně zaplňovat. Právě tady někdy totiž nastupuje již zmíněný horror vacui – strach z prázdna. Horor vacui představuje strach z prázdného prostoru a nutnost ho za každou cenu čímkoliv vyplnit. Nezbývá pak prakticky žádné volné místo.
Příklad: webová stránka společnosti arngren.net
Z výše uvedeného příkladu je jasné, že někdy představuje chybějící prázdnota poměrně velký problém. Prázdné místo by vždy mělo mít svůj úkol a pokud se ho grafik rozhodne použít, má pro to pádný důvod.
Nejenže se v textu lépe orientujeme, nepůsobí na nás tolik faktorů, ale také se můžeme lépe koncentrovat na podávané informace.
Zdroj: Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 637. Autor: Josef Pšenička